“Kdybychom skutečně věděli, jak a z čeho je naše tělo složené, neodvažovali bychom se ani pohnout.”
G. Flaubert 1821-1880

Svůj článek začínám citátem s malou nadsázkou. Uběhlo století a vývojem medicíny o složení těla, víme už poměrně dost. Víme i to, že pohyb mu doslova svědčí a v lymfatické problematice obzvlášť. O tom ale někdy příště.

Jedním z medicínských historických objevů je nález mízního řečiště – lymfatického systému, které se datuje od roku 1622. Od té doby uplynulo hodně let a v současné době se celé problematice, věnuje samostatný vědní obor zvaný lymfologie. Tento obor slaví v České republice třicet let. Za celý jeho poměrně krátký život se vytvořily ucelené postupy, které k léčbě otoků, nabízí široké spektrum léčebných metod.

 

Lymfa

Lymfa je bezbarvá a čirá tekutina proudící v “neviditelném” řečišti cév uvnitř těla. Obsahuje bílkoviny, tukové kapénky, látky z látkové výměny a vzniká slepě v mezibuněčném prostoru. Transport zajišťují nejjemnější mízní kapiláry, mízní kolektory, mízní kmeny a hlavní hrudní mízovod. Proudění lymfy je proces, který můžeme přirovnat ke krevnímu oběhu. Jedná se o systém otevřený, na rozdíl od krevního řečiště. Funkce krevního oběhu je přímo závislá na funkci srdce, naproti tomu lymfatický systém ovlivňuje kontrakce svalů (tedy pohyb) a také kvalita dýchání. Vliv na pohyb lymfy mají dále žíly a lýtková pumpa dolních končetin. Lymfatický systém doprovází krevní systém, obě tyto tělesné tekutiny spolu komunikují a slouží k transportu látek.

 

Lymfatické uzliny

V lidském těle je asi 600 -700 lymfatických uzlin, z toho jen v oblasti krku najdeme okolo 160 uzlin. Uzliny mají tvar malé fazolky o velikosti cca 25 mm, ale jejich velikost se dokáže měnit. Mezi hlavní funkci lymfatických uzlin je filtrování škodlivých částic, jako jsou viry, bakterie nebo plísně. V této oblasti se vstřebává jisté procento vody z lymfy, osmotickým sáním krevních kapilár do krevního řečiště. Lymfa se koncentruje a zbavuje nečistot. V uzlinách se nachází naše obranné buňky – lymfocyty, které zde přicházejí do kontaktu s antigeny proudící v lymfě. Lymfatický systém tedy můžeme označit jako velkou čističku, která výrazně ovlivňuje imunitní systém a zdraví.

 

Rozdělení lymfatického systému

Lymfatický systém dělíme na systém povrchový a systém hluboký. Povrchový systém odvádí lymfu z kůže a podkoží. Hluboký systém drénuje z tkání pod fasciemi, ze svalů a kloubních pouzder. Vlastní systém odvodu lymfy mají i tělesné orgány. Povrchový a hluboký lymfatický systém jsou navzájem propojeny.

 

Postižení lymfatického systému

Projevem postižení lymfatického systému je otok. Otok vzniká v důsledku městnání, kdy množství lymfy kapacitně překročí drenážní schopnost lymfatického systému. Příčiny této situace mohou být – genetická dispozice, žilní onemocnění, interní choroby, operace, nádorová onemocnění, záněty, traumata atd. Dalšími projevy oslabeného lymfatického systému jsou také chronická únava, přibírání na váze, akné a například i časté bolesti hlavy.

Vyšetření lymfatického systému:
– anamnéza
– vyšetření pohledem a pohmatem
– lymfoscintigrafie (průchodnost lymfatického systému vyšetřuje pomocí kontrastní látky ).
– Vyšetření a léčbu onemocnění lymfatického systému provádí lymfolog. V České republice se zabývají prevencí, léčbou otoků, pravidelným monitoringem pacientů a edukací Lymfocentra. Seznam naleznete na webu České lymfologické společnosti

Doporučuji stránku Prevence 2000

 

Druhy edémů

• lymfedém (lymfatický)
• flebedém, flebo-lymfedém (žilní)
• lipedém (tukový)

 

Lymfedém je postižení, které je přímo spojené s mechanickou poruchou v lymfatickém systému v rámci odtoku lymfy. Postižena otokem může být kterákoliv část těla, nejčastěji končetiny, obličej, podbřišek nebo genitálie. Lymfedém dělíme na primární a sekundární. U primárního se jedná o vrozené onemocnění, které často propukne z určitých příčin v mladém věku. A nejčastěji postihuje dolní končetiny. V případě sekundárního lymfedému, jde o otok vznikající na podkladě poškození lymfatické cévy a uzlin. Tento druh otoku je častější, a v posledních letech dochází k vzestupu vlivem zvýšeného počtu pacientů, podrobujících se onkologické léčbě (operace, radioterapie…). Komplikací je fibrotizace (zvazivovatění) edému.

Flebedém se objevuje zejména v dolních končetinách jako důsledek zvýšeného tlaku v žilním systému, insuficiencí žilních chlopní. Na tento druh edému má vliv genetika, obezita, těhotenství, chronická zácpa i zaměstnání s přetěžováním žilního systému (dlouhé stání). Často jsou v počátečních fázích patrné změny na pokožce (zčervenání, změna trofiky, varixy). Rizikem u flebedému je rozvoj zánětu žil, růže nebo bércového vředu.

Lipedém je geneticky podmíněná porucha rozložení ženské tukové tkáně. Nejedná se o porušení lymfatického systému, ten je zdravý. Příčinou je komprimace malých žil tukovými buňkami a následnému rozvoji celé problematiky s nedostatečným odtokem lymfy z tkání. Jde také o nejčastěji problematicky a chybně diagnostikovanou poruchu. V postižených oblastech pánve, stehen a lýtek dochází k symetrické, často i bolestivé lipohypertrofii spojené se zvýšenou žilní křehkostí (tvorba modřin). Bývá zde přítomna velká tíha v končetinách, citlivost na dotek a pocit napětí. V dalších fázích dochází k lipedému, lipo-lymfedému až ke kotníkům tzv. gumičky od tepláků. Tento typ nelze zaměňovat s klasickou obezitou typu “jablíčka”, zde se jedná o typický obraz “hrušky”. U tohoto typu onemocnění je základem terapie výživová edukace, přístrojové drenáže a zásady zdravého pohybu. Ve výskytu dominují jednoznačně ženy, protože celá problematika souvisí s ženským hormonem estrogenem.

 

Terapie

Všechny druhy lymfedémů, které jsem zmínila výše, jsou onemocnění chronická, tedy s nutnou doživotní péčí. Každý pacient, kterému byla diagnostikována insuficience lymfatického systému na lymfoscintigrafii, by měl být, pravidelně jednou za 6 měsíců sledován lymfologem.

Léčba otoků spočívá v manuálních, přístrojových drenážích, kompresní terapii, lymfo-tapingu, režimových opatřeních, farmakoterapii a v případě potřeby i chirurgickém zákroku (operace varixů, liposukce). Hlavním cílem léčby je redukce a stabilizace otoku. Pro terapeutický úspěch je naprosto nezbytný aktivní přístup každého pacienta.

 

Kontraindikace lymfodrenáží absolutní

Lymfatická drenáž může být prováděna preventivně za cílem očištění organismu, povzbuzení toku lymfy nebo terapeuticky při lymfatickém onemocnění. Ošetření by měl provádět speciálně proškolený terapeut, který náležitě rozumí dané problematice a je schopen posoudit zdravotní stav ošetřovaného. V případě nejasností o vhodnosti lymfodrenáže, je vhodné se poradit s lékařem.

Absolutní kontraindikace:
– maligní onemocnění
– akutní záněty, infekce všeho charakteru (včetně zubů)
– akutní žilní trombóza
– dekompenzovaný vysoký krevní tlak
– zvýšená činnost štítné žlázy

 

Manuální lymfodrenáž

Jedná se o ručně prováděnou techniku, kdy jednotlivými cílenými hmaty ovlivňujeme posun lymfy. Manuální lymfodrenáž vždy začíná uvolněním uzlin v krční, axilární a tříselné oblasti. Po provedení této drenáže, která trvá hodinu, je vhodné nasadit kompresní pomůcku. Což jsou například punčochy, nebo různé návleky na míru. Objednání na manuální lymfodrenáž zde.

 

Přístrojová lymfodrenáž

Často doplňuje ruční lymfodrenáž. Jedná se o přístroj s návlekem na oblast dolních končetin, horních končetin nebo trupu. Principem přístrojové drenáže je střídavé lokalizované stlačení a uvolňování tlaku na postiženou oblast. Od uzlin po periferii. Procedura trvá 45 – 60 min. Po skončení terapie je opět vhodné použití kompresní punčochy.

 

Komprese, bandáže

Pacienti v lymfocentrech se často po drenáži bandážují. K bandáži se používá speciální materiál a krátko tažná obinadla. Bandážuje se od prstů k tříslu či od prstů k axile, přítlak se volí podle pocitu a také zkušenosti terapeuta. Bandáž slouží k udržení efektu po drenážní terapii. Stejně tak slouží jednotlivé komprese, návleky, kompresní legíny, vesty či rukavice. Ty je vhodné si nasadit hned po ránu, když není lymfatický systém naplněný. Každý pacient má kompresi individuálně na míru. Velikost a tlak jsou zde zásadní. Rozlišujeme několik stupňů kompresí od nejlehčích např. leteckých podkolenek, po silné komprese na fibrózní edémy. Volba kompresních podkolenek nebo punčoch je určitě vhodná u lidí pracujících převážně staticky ve stoji (prodavačky, kadeřnice).

 

Lymfo – taping

Tento způsob tejpování má za cíl odstranění poruchy cirkulace a v kombinaci s lymfodrenáží je velmi vhodný. Aplikace tejpu je specializovanou činností a lymfoterapeut musí přesně znát jakým způsobem tejpovací pásku použít a v jakém napětí. V případě lymfatických otoků se využívá nulové napětí a speciální nastřižení tejpu.

 

Režimová opatření

Posledním tématem, které chci zmínit jsou režimová opatření. Jde o soubor aktivit, které doprovází celou léčbu a pacient se jimi řídí po předchozí edukaci v lymfocentru. Řadíme k nim zásady zdravého životního stylu, udržování tělesné hmotnosti, pohybovou terapii, péči o pokožku, nošení kompresí a další, bez jejichž dodržování není možné docílit úspěšné léčby. Pohyb je podstatnou součástí redukce lymfatických otoků. Mezi vhodné pohybové aktivity patří především, méně náročná pravidelná kondiční zátěž. Například chůze, Nordic Walking, plavání, kondiční cvičení atd. Pacient se musí vyvarovat ve sportu přetížení a aktivitám, při kterých je velké nebezpečí úrazu. Provádí denně uvolňování krčních uzlin, speciální pumpovací cviky a dbá na správné dýchání. Vhodné je cvičení stabilizačního systému i s využitím balančních ploch. U pacientů je často přítomna nerovnováha v celém těle vlivem otoku jedné končetiny a řada svalových dysbalancí. Fyzioterapeut provádí zácvik cviků na střed těla a naučí pacienta správný dechový stereotyp. U lipedému je kladen důraz na nutrici.

 

Tipy na lymfatickou péči

Přináším pro vás několik užitečných tipů na péči o lymfatický systém.

1. Hýbejte se pravidelně.
2. Pijte dostatek vody, bylinných čajů.
3. Dýchejte zhluboka.
4. Kartáčujte tělo – já používám kartáč z https://thegreentheory.cz/en
5. Dopřejte si manuální lymfodrenáž.
6. Konzumujte potraviny bohaté na živiny, vitamíny a minerály.
7. Omezte ve stravě cukr, mastné výrobky a sůl.
8. Pozor na těsné oblečení.
9. Na delší cesty si vezměte kompresní podkolenky.
10. Hýčkejte se, doporučuji zábal k odvodnění s mořskou řasou, já používám tento.

 

Závěr

Nic nemá snadná řešení, je to tak i u postižení lymfatického systému. Pomoci celé problematice, můžeme prevencí a včasným záchytem. Snad můj dnešní článek na dané téma přispěje k tomu, že budete mít povědomí o možnostech, jak problémům s lymfou předcházet a o příznacích špatné funkce. Budete schopni poznat, pokud se něco takového bude dít vám nebo někomu ve vašem okolí. Víte kam se obrátit. Zde platí pravidlo, že vyčkávání a marné vyhlížení zlepšení není dobrá cesta. Pečujte o svou lymfu stejně, tak jako pečujete o svůj zevnějšek, ona vám to v mnohém vrátí.

Manuální lymfodrenáž – více informací

Zdroj: Lymfa míza, Prof. MUDr. Ivan Dylevský, DrSc, Poznání
Manuální lymfodrenáž podle dr. Voddera, Grada