BOLEST – Na bolesti je nejlepší, když ustane.

Definice bolesti od organizace WHO zní: Bolest je nepříjemný senzorický a psychický prožitek vzniklý na základě poškození tkáně, nebo se mu podobá. Bolest je vždy subjektivní. Když se vysloví slovo bolest, co se vybaví vám? Bolest fyzická, bolest na duši, bolest někoho z blízkých, utrpení, smutek… Narážíme na ni v celém průběhu našeho života, proto je i tématem mého článku. Problematika bolesti, jako symptomu, ale i jako nemoci, nabývá celosvětově na síle. Dá se mluvit o epidemii bolesti. Každý pátý Evropan trpí bolestí hlavy, každý třetí bolestí zad. Stále častěji vnímáme bolest jako součást našeho života, jako něco, s čím se musí žít. Slyšeli jste to už od někoho? „S tím se musíte naučit žít“. Pokaždé, když se ke mně tato jistě dobře myšlená rada dostane, cítím rozčilení. Kdo by se s bolestí chtěl naučit žít? Já ne. Ale je zkrátka tu, co s tím? Myslím, že v mnoha případech se bolest a její příčiny dají pochopit. Je možno s problémem pracovat. Jistě, v řadě situací jde ovlivnit nesnadno.  A i to je možná pro nás výzva. Zabývat se budu především bolestí v pohybovém aparátu na základě funkčních poruch. Tedy tím typem, se kterým se ve své praxi setkávám nejčastěji. Pojďme se společně podívat a prozkoumat bolest, její možné příčiny, charakter i možné přístupy. Zmíníme také léky bolest tlumící. Budu se krátce věnovat i psychosomatice. 

Bolest jako příznak. Příznak, který je důsledkem poruchy tělesné rovnováhy. Každá změna rovnováhy vyvolává řadu reakcí. Tyto reakce začínají již na úrovni buněčné. Přesouvají se dál do úrovně hormonální, fyzické, až po naše chování v zevním prostředí – jednání člověka ve společnosti. Velmi jednoduše začne postupně ovlivňovat náš život. V momentu, kdy začneme pociťovat určitý diskomfort, jsme informováni naším tělem o problému. Tento moment je pro nás zcela klíčový. V této chvíli ještě bolest neznamená nemoc, ale pouze signál. Je proto velmi důležité bolesti porozumět a reagovat na ni dříve, než nastane celá řada funkčních změn. Pokud nalezneme a dokážeme ovlivnit příčinu, vytvoříme tělu podmínky pro proces jeho samouzdravování. Dáme tělu pozornost a terapeutickou péči. Bolest má totiž i důležitou funkci ochránce. Ochránce, který se snaží ubránit před dalším přetěžováním a tím poškozování našich struktur. Tělo si tímto způsobem vytváří ochrannou bariéru. Svaly například zatuhnou, když trápíme páteř a to bolí. Dochází k dráždění nervových zakončení a v tkáni se vytvoří zánět. Pokud nerespektujeme signál, tělo postoupí vlivem opakující se zátěže dál. Poškodí se struktura např. naše meziobratlová ploténka se vychýlí na jednu stranu, čímž dojde k dráždění kořenového nervu na páteři. A bolest se ještě vystupňuje. Více se o tomto tématu dočtete v odborném rádci „Výhřez ploténky“, který pro vás připravuji.

 

Zde je na místě otevřít kapitolu léků na bolest. Podíváme se na skupiny analgetik, která se používají na bolest nejčastěji.

1. Léky tlumící bolest malé a střední intenzity: Paralen, Panadol, Valetol, Ataralgin, a další
2. Léky tlumící bolest vyšší intenzity s protizánětlivým účinkem s obsahem diclofenacu, ibuprofenu nebo nimesulidu: Veral, Olfen, Diclofenac, Dolgit, Brufen, Modafen, Aulin, Misulid, a další
3. Léky s obsahem látek uvolňující svalové napětí tak zvaná myorelaxancia: Dorsiflex, Muscoril, Dimexol, Myolastan, a další

 

Poslední skupina léčiv se využívá u stavů spojených se zvýšeným napětím svalů, bolestí a omezenou hybností. Často se tedy jedná o vertebrogenní algické syndromy. Léky na bolest k našemu životu čas od času určitě patří. Žijeme v jednadvacátém století a není třeba se trýznit bolestmi. Jen je třeba znát míru, optimální načasování a léky užívat přiměřeně. Velice často se ve své praxi setkávám s různými přístupy k užívání analgetik i myorelaxantů. Ve chvíli obranného spasmu není příliš žádoucí toto napětí rozpouštět, ještě v momentě, kdy pacient dochází do někdy velmi náročného pracovního procesu. Neodpočívá, naopak dále přetěžuje. A zrovna tak není úplně vhodné umlčovat prvotní signály, kdy tělo upozorňuje na problém, jak jsem již zmiňovala výše. Ano není to snadné. Jak se říká – všeho s mírou, a v těchto případech to platí dvojnásob. Apeluji proto hlavně na naši pozornost a ochotu ke změnám. Zaznamenat nadcházející problematiku a jednat. Dají se dělat zázraky v rámci korekce držení těla, pracovní ergonomie i ošetření dané struktury a nedovolit rozvoji druhotných poruch.

Jedním z přístupů k pochopení bolesti je psychosomatická medicína. Slovo psychosomatický bylo použito poprvé již v roce 1918, ale k označení poruch spánku. Základy dnešního pojetí psychosomatiky položil Galenos, který rozpoltil člověka na tělo a duši. Bádání o duši mělo ale výrazné zpoždění oproti bádání o těle. Psychologie jako disciplína se zřídka setkávala s medicínou. Poté proběhlo několik teorií v rámci zkoumání. Ve 40. letech byl integrován koncept stresu jako nespecifické odpovědi organismu na nadměrnou zátěž. Dlouhodobé působení stresu nám mění hormonální hladiny v těle. Je vyzkoumáno, že stres má i přímý vliv na pociťování a prožívání bolesti. Současný psychosomatický přístup je vědeckou a klinickou disciplínou. Zabývá se studiem interakcí mezi psychologickými a biologickými faktory. To, co je na psychosomatickém přístupu ve srovnání s biomedicínským odlišné, je širší úhel pohledu na problém nemoci. Celkově jiné pochopení celé problematiky samotného onemocnění.  V oboru psychosomatiky je mi blízký komplexní přístup, vyhodnocení anamnézy a její rozbor. Práce v týmu: lékař, fyzioterapeut, psycholog…. Nebolí vás záda právě proto, že jste si na ně hodně naložili? A hlava, protože je přeplněná starostmi a povinnostmi?

 

 

10 rad pro zdraví

1. Buď sám sebou, jiným být nemůžeš
2. Buď sám k sobě vlídný a laskavý
3. Buď vlídný a laskavý k druhým
4. Buď poctivý a spravedlivý, ochrání to tvůj spánek
5. Chyby a omyly jsou základem životní zkušenosti. Humor holá nezbytnost.
6. Hněvu se nevyhneš, ale nebuď hněvivý
7. Vždy když k tomu bude příležitost, hledej jak z „já“ a ty učinit „my“
8. Jsi-li v nouzi, hledej svoje řešení
9. Odpočinek je stejně důležitý jako práce
10. Tvoje tělo je nejdůležitější součást přírody, v níž žiješ

 

Preventivní rádce proti bolesti zad

1. Pravidelný, přiměřený a pestrý pohyb k udržení tělesné kondice.
2. Dbát na psychickou relaxaci.
3. Udržovat si odpovídající hmotnost.
4. Vyvažovat námahu a odpočinek.
5. Používat dobrou postel, polštář pod hlavu.
6. Dbát na správné držení těla, ve stoji, v sedě. Správné dýchání.
7. Vyvarování se dlouhým předklonům
8. Naučte se správně zvedat břemena
9. Pozor na chlad
10. Noste kvalitní obuv s měkkou stélkou, pečujte o své nohy

 

Přáním každého z nás je být zdráv bez bolesti.  Zdrávi jsme tehdy, pokud máme dost sil a vitality pro naši životní cestu. Navazujeme osobní i sociální vztahy, integrujeme se ve společnosti a věnujeme se zálibám. Cestu, na které jsme schopni bez velkých omezení psát náš životní příběh. Lidský příběh, který nebude nemocí a bolestí zcela pohlcen. Toto je velmi individuální. Shodneme se ale asi na tom, že bolest nám kvalitu života snižuje. Lepší je ji předcházet. Věnovat se prevenci a tělu vědomě naslouchat. Vnímat signály. Být k sobě i ke svému tělu citliví. Přistupujme k našemu zdraví zodpovědně, vždyť náš plnohodnotný život je radostí.

 

Zdoj: Bolesti zad, MUDr. Jan Hnízdil vydavatelství Triton 2005