Můj táta je sběratel a velký nákupčí. Když mi jednou před lety přivezl oprýskanou starou stoličku, moc jsem to tehdy neocenila. V té době jsem měla plno práce a jiné starosti. Ještě jsem nevěděla, že právě toto jsou klenoty, které docením za pár let. Stolička zůstala zastrčená za ruční vířivkou v mé ordinaci. Několik let byla neviditelnou kulisou v rohu místnosti. Na začátku roku 2019 jsem v Mikulově absolvovala workshop Annie Sloan s jejími křídovými barvami. Začaly se dít věci. Vyhledávala jsem vše, co bych mohla natřít. Máločemu se v mém okolí podařilo uniknout. Došlo i na ono štokrle a na úvahy co s ním. Právě tento tvůrčí proces spojený s plánováním miluji. Protože už tehdy jsem moc obdivovala keramickou mozaiku, vymyslela jsem, že jí nechám vyrobit u kamarádky, která se tím zabývá. A tak milé štokrle jelo do Brna, do Divadla Bolka Polívky, kde má kamarádka pracuje. Evička zrenovovaný kousek za několik měsíců odevzdávala a mé srdce plesalo nad kouzelnými vážkami, které vytvořila. Nastalo ještě závěrečné broušení, natírání a voskování. Hotovo. Nádhera, stolička se v celé své kráse vyjímá v mé nové ordinaci. Každý den se pohledem na ni zaraduji. Poděkuji tátovi, že jí tehdy u té popelnice sebral a Evičce, že mě přivedla k mozaice.

 

 

Mé jedinečné výrobky z mozaiky si můžete zakoupit ZDE.